Po naučné stezce kolem rožnovského Hradiska a na Jurkovičovu rozhlednu
16. duben 2016
Letošní jaro začalo opět velmi brzy a tak v době našeho prvního výšlapu mnozí turisté měli již několik individuálních vycházek za sebou. V krásném aprílovém dni se nás v autobuse do Rožnova p. R.nakonec sešlo čtrnáct.
Po vystoupení na konečné u nádraží v Rožnově jsme vyrazili, nejdříve mezi paneláky podél Meziříčské ulice,k Rožnovské Bečvě, tu jsme překonali v místní části Řečiska po mostě,za kterým jsme již narazili na okružní naučnou stezku „Hradisko“. Vydali jsme se po směru hodinových ručiček, tzn. vlevo a záhy narazili na první informační panel. Po zpevněné cestě jsme mírně stoupali podél lesa a zanedlouho se nám začaly otevírat výhledy na masív Radhoště, Vsetínské a Véřovické vrchy a především na město Rožnov. Zahlédli jsme i Jurkovičovu rozhlednu na Karlově kopci. Výstup pokračoval pak již cestou v převážně listnatém, nebo i smíšeném lese. Informační panely podél cesty nás poučovaly o přírodě a krajině kolem. Výstup se stal poněkud strmějším, neboť jsme zamířili k vrcholu, na kterém se nalézaly zbytky středověkého hradu. Nejdříve jsme obešli samotné hradiště, kolem něhož byl jako součást opevnění hluboký příkop. Naskytly se nám opět nádherné výhledy po širokém okolí. Pak už jsme zamířili přímo do hradu. Tu a tam vystupují mezi mohutnými listnáči zbytky opěrných zdí, nejzachovalejší je zrekonstruovaná brána. Posvačili jsme a poté začali pomalu sestupovat z hradiště.
Naučná stezka pokračovala po západní straně Hradiska stále mírně dolů. Prošli jsme kolem hradní studny a na dalších panelech se seznamovali se zajímavostmi v okolí. Nakonec jsme zbytky lužního lesa sestoupili až k Bečvě a proti jejímu proudu došli k velkému splavu. Tam jsme se opět zastavili a posvačili. Následovala chůze ke známému mostu, po kterém jsme opět přešli na druhou stranu a pokračovali po ulici vedoucí podél řeky směrem do centra města. Po hlavním rožnovském mostě jsme opět přešli na druhou stranu řeky a vstoupili pod koruny mohutných stromů v lázeňském parku. Po převážně asfaltových cestách jsme došli k Valašskému Městečku, obešli jej k centrálnímu parkovišti a odtud začali stoupat po zelené TZ vzhůru na Karlův kopec. Pohodlná cesta nás vedla nejdříve k východu, nad rožnovským koupalištěm a kempem, poté jsme se ostře stočili na západ a po krátké době došli na vrchol. Tam stojí již několik let nádherná Jurkovičova rozhledna. Většina z nás tu již byla, přesto si téměř všichni znovu zakoupili vstupenky a vystoupali 85 schodů na vyhlídkovou plošinu.
Opět skvostný výhled ! Na západ mezi Vsetínskými a Véřovickými vrchy jsme mohli spatřit celé údolí Rožnovské Bečvy,s městy Rožnovem a Zubřím, Zašovou a dalšími dědinami. Viděli jsme dokonce i sídliště ve Valašském Meziříčí. Severním a východním směrem se tyčily masívy Kamenárky a Radhoště, rozdělené sedlem Pindula. Pak Radhošťský hřeben, pod ním část Dolní a Prostřední Bečvy, na jihovýchodě rožnovská předměstí Hážovice a Tylovice, obec Vigantice a i část Hutiska-Solance.
Od rozhledny jsme se vraceli kratší,ale strmější cestou zpět k Valašskému muzeu v přírodě a Palackého ulicí do centra města. Někteří si zašli do kavárny nebo cukrárny na kávu nebo zmrzlinu. V půl třetí jsme se sešli na zastávce autobusu v centru města, odkud jsme odjeli zpět do Velkých Karlovic a dále do svých domovů.
návštěvníků stránky | |
---|---|
celkem | 250 451 |
tento týden | 1 043 |
dnes | 129 |