Přes tajemný
Klášťov
19. května 2013
Ač od
samého rána zářilo slunce a slibovalo nádhernou třetí květnovou neděli, ve vlaku na Vsetín jsme se
sešli jen tři. Po cestě přistoupili ještě dva turisté a na Vsetíně na nás čekali další tři. Takže
nakonec v osmi jsme ujížděli autobusem přes Valašskou Polanku do Pozděchova. V centru obce
jsme vystoupili a zamířili po silničce bočním údolím k jihovýchodu.
Obec
Pozděchov se poprvé připomíná v r.1361, kdy patřila k panství cisterciánského kláštera ve
Vizovicích. Vznikla spojením dvou osad – Pozděchova a Svéradova. Má dva kostely. Na nejvyšším
místě obce se tyčí dominantní kostel protestantský,poněkud stranou s několika věžičkami
stojí kostel římskokatolický, zasvěcený sv. Jiří.
Procházeli jsme po žluté TZ
protáhlou částíPozděchova, pozorovali hezké domky a upravené zahrádky. Minuli jsme i dlouhou louku
s lyžařským vlekem a stále stoupali na rozcestí Pod Svéradovem. Zde jsme dosáhli modře
značené hřebenové cesty Vizovických vrchů, stočili jsme se na západ a stoupali na první hřebenovou
kótu Svéradov (
Na vrchu Klášťov se nachází
rozsáhlé hradiště(zbytky valů)z let 900 – 750 před n. l., tedy z období lidu
popelnicových polí (Slované). Později, zhruba kolem roku 900 n. l., se stal kultovním (obětním)
místem Velké Moravy. Na vrcholu, na který vede ze sedla krátká odbočka, se nachází velké skalisko
– Čertův kámen. V letech 2005 –2007 zde probíhal rozsáhlý archeologický výzkum, při
němž se našlo, m. j., přes 450 železných předmětů z období Velké Moravy.
Na romantickém vrcholu jsme si
odpočinuli,posilnili aprohlédli si informační tabule seznamující pocestné s historií vrchu i
s provedeným průzkumem. Pak jsme se vrátili zpět do sedla pod Klášťovem pokračovali po
hřebenové cestě směrem jihozápadním. Opět občasné výhledy a byť byla obloha zcela vymetená, dul
docela silný vítr. Na jižním svahu hřebenovky nedaleko od Klášťova pramení řeka Vlára, která teče
nejdříve na jih, pak se stočí k východu, aby nakonec odevzdala své vody slovenskému Váhu. Dala
jméno i průsmyku přes Bílé Karpaty (Vlárský průsmyk), i železnici spojující Veselí nad Moravou se
slovenskou Trenčianskou Teplou(Vlárská dráha).
Po dalších asi čtyřech
kilometrech jsme došlina rozcestí Pod Suchým vrchem. Zde jsme si opět odpočinuli a posvačili.
A také se rozdělili. Tři naši členové vyrazili k severu po žluté TZ do Lhotska, aby stihli
autobus do Vizovic a Vsetína ve 13 hodin. Pět zbývajících turistů je později následovalo.Příjemná
cesta od Suchého vrchu do Lhotska samozřejmě stále klesala. Na konec jsme vyšli na pěkném výhledovém
místě nad obcí. Pod námi se rozkládalo Lhotsko,vlevo na západě byla vidět zlínská
sídliště Jižní svahy a přímo na severu tyčila hradba Hostýnských vrchů. Prošli jsme obcí a
pokračovali údolím Bratřejůvky k Vizovicím. Ještě jsme v závěru vystoupali nad údolí,
prošli lesíkem s rekreačními stavbami,abychom se potom výstavným okrajem Vizovic vrátili zpět
k říčce a podle ní na vizovické náměstí.
Ještě jsme stihli dobrou zmrzlinu
a paknás již bus odvážel přes Sirákov na Vsetín. Zde nás opustila vsetínská kamarádka a již jen ve
čtyřech jsme pokračovali vlakem do Velkých Karlovic.
Pro
všechny to byl krásně strávený den.Plný dojmů i nových poznatků. Celkem jsme ušli 13 km (do
Lhotska), resp.16 km (do Vizovic).
Výletu se
zúčastnili :
Bambuchová
Věra Papež
František
Bučková
Bohunka Střelecká
Blanka
Herynk
Slávek Trampota
Jaroslav
Machálková
Marie Vaňková
Božena
návštěvníků stránky | |
---|---|
celkem | 256 784 |
tento týden | 219 |
dnes | 70 |