Dvakrát na Hostýn a dvakrát z Hostýna:Velké Karlovice

4. července 2015

FOTO 

            Protože nám nevyšel jistě velmi zajímavý autobusový zájezd na Velkou Javořinu v Bílých Karpatech(přihlásilo se jen asi 20 zájemců), rozhodli se věrní účastnici všech výšlapů podniknout náhradní, tzv. „podmíněný“ výlet do oblasti bájného Hostýna. Sobota slibovala, stejně jako předchozí i následující dny, téměř tropické teploty, ale i přesto se nás nakonec v ranním autobuse do Rožnova sešlo deset (z toho dva junioři). Z Rožnova jsme pokračovali přímým klimatizovaným vlakem do Bystřice pod Hostýnem. Tam jsme jen přesedli do autobusu a ten nás vyvezl pod samý vrchol Hostýna. Hostýn, původně keltské oppidium, je lokalitou národního významu. Dnes je to mariánské poutní místo, vyhlášené legendou o zázraku Panny Marie, která roku 1241 ochránila obyvatelstvo před tatarským nájezdem. Panně Marii je zasvěcena i bazilika, zdaleka viditelný symbol Hostýna. Vystoupili jsme z autobusu a zdolali schodiště vedoucí k bazilice. Někteří krátkou chvíli strávili na mši sv., v 11 hodin jsme se sešli před chrámem a vyrazili po tzv. „staré křížové cestě“ po hřebenu Hostýna na jeho skutečný vrchol (734 m), na němž stojí stará kamenná rozhledna císaře Františka Josefa a větrná elektrárna. Prošli jsme kolem rotujících lopatek, vystoupali na vrchol rozhledny a rozhlíželi se do dalekého kraje. Jako na dlani jsme měli na severu širou téměř plochou krajinu Kelečska, na východě nejvyšší Kelčský Javorník a na jižních stranách pak se zvedaly hřebeny Hostýnských vrchů. Když jsme se nasytili krásnými výhledy, sešli jsme dolů, vrátili se na rozcestí ke kapli u hřbitůvku,na kterém jsou pohřbeni církevní činitelé a řádové sestry z kláštera,který vznikl při bazilice. Odbočili jsme kolem Jurkovičovy křížové cesty  do sedla pod vrcholem, odkud jsme začali sestupovat pod korunami starých, převážně listnatých  stromů poměrně příkrým svahem po červeně značené cestě k silnici do Chvalčova. Odtud jsme chtěli vystoupat přes Kozlůvku na hrad Obřany a přes Klapinov se druhou cestou vrátit na Hostýn, nebo sestoupit do Rusavy. U odpočinkového místa ve Chvalčova, kde jsme posvačili,jsme však zjistili, že na části společné trasy probíhá cyklistický závod z Holešova do Holešova. Kolem projížděli desítky a desítky cyklistů a nebylo radno se jim připlést do poměrně úzké cesty. Po krátké poradě a zjištění, že závod se ještě zdaleka neblíží ke svému konci a kolem projedou ještě stovky cyklistů, jsme se rozhodli vrátit stejnou cestou na Hostýn. A tak jsme začali vystupovat vše, co jsme předtím sestoupili. Nakonec jsme ale zjistili, že výstup nebyl tak namáhavý, jak jsme původně očekávali. Došli jsme opět k Jurkovičově křížové cestě a vydali se po její druhé části směrem k bazilice.

            Byl čas k odpočinku a tak většina z nás zamířila do restaurace v poutním domě, kde jsme se dobře najedli a napili. Poté, po 15. hodině jsme sestoupili k tzv. „Vodní kapli“, pod níž v kamenné stěně byla řada ventilů, po jejichž otevření bylo možné si načerpat dobrou vodu z pramenů zde vyvěrajících. Řešili jsme otázku – co dál ? Většina se rozhodla pro sestup po červeně značené cestě do Bystřice pod Hostýnem, zbytek se rozhodl vyčkat na autobus v 17 hodin a jím se přemístit k nádraží.

            Turisté, kteří se rozhodli pro sestup, pokračovali lesem přes rozc. Císařská cesta, kolem bystřických lázní„Harmonie“ do města Bystřice pod Hostýnem. Závěr cesty sice vedl již otevřeno krajinou pod žhnoucími paprsky červencového slunce, ale i tento úsek zdárně překonali a žízeň zahnali v restauraci nedaleko nádraží. Před půl šestou jsme se všichni sešli na bystřickém nádraží a odtud odjeli nejdříve do Valašského Meziříčí, odtud EC „Vsacan“ na Vsetín a karlovským motoráčkem domů.

            I když jsme museli poněkud improvizovat a nemohli projít celou plánovanou trasu (však zůstane na některý z příštích výletů !), strávili jsme krásný den. Putování většinou pod klenbou lesních velikánů nám přineslo spoustu nových zážitků. Navštívili jsme poměrně vzdálená místa, připojili se k poutníkům na sv. Hostýně v předvečer svátku slovanských věrozvěstů a hlavně jsme zase společně prošli asi 11 kilometrů.