3. silvestrovský výstup na Soláň:Velké Karlovice

31. prosince 2012

            V deset hodin dopoledne jsem se sešli u hotelu Koník v Karolince. Byl pracovní den a snad proto nás šlo nakonec jen 7. A z toho byly ještě dvě „cizí“ ženy – turistky, Naďa a Jarmila ze Zlína. Trochu s obavami z kluzké cesty jsme pomalu šli Raťkovem. Na jeho konci, tam kde stojí nejvíce chalup, jsme poprvé popili něčeho ostrého. Cesta byla celkem schůdná, šli jsme po jejích okrajích a dávali jsme pozor na zledovatělé koleje. Složiště, nebo-li manipulační plocha v závěru údolí, byla zcela zledovatělá. Opatrně jsme jí obešli, jen Naďa se dostala nějakým „zázrakem“ téměř do jejího středu a náhle zjistila, že nemůže dál. Hodila na led čepici s tím, že ta jí pomůže  dostat se na pevnou zem. Při prvním kroku jí ale druhá noha ujela a již ležela na zádech. S obtížemi se postavila opět na nohy a nesmírně opatrně se dostala z nebezpečného úseku.

            Stoupali jsme cestou vlevo, nejprve rovně, pak jsme se stočili prudce k východu. Naskytl se nám krásný výhled i na Javorníky. Opět jsme něčeho popili a pojedli. Další cesta byla poněkud prudší, Místy jsme obcházeli ledové plotny lesem. Pak se cesta opět stočila na východ a my obloukem obcházeli „soláňská jezera“. Tři jezírka nedaleko sebe byla pro všechny, kromě mě a Blanky, naprosto neznámou lokalitou. A to prosím kousek výše vede frekventovaná hřebenová cesta ! Udělali jsme fotodokumentaci a pokračovali po příjemné lesní cestě dále. Za chvíli jsme vyšli na silničce,vedoucí k Moravii a na hřebenovou cestu.

Tam již bylaspousta turistů, posléze i lyžařů a cesta byla také sypaná štěrkem. Prošli jsmekolem lyžařského areálu a skončili v příjemné dřevěné chatě u sedla naČartáku.

Uvnitř jsme potkali plno známých. Jednak tam na nás čekal emeritní předseda Jura Mičkalů a také další skupiny turistů z Karolinky, kteří šli podobnou trasou o hodinu dříve. Kolem „soláňských jezer“ ale nikdo nechodí a nikdo je ani nezná !

            Jura si popletl dny a tím i jízdnířády. Chtěl jet  víkendovým busem ve12.50 ze sedla Čarták, ale to jsem mu vymluvil. Byl pracovní den a jediný spoj,který ten den jel (a také poslední spoj z Rožnova v roce 2012), byl bus ve 14.55. Většina turistů šla po občerstvení pěšky dolů (nakonec ale skončili dole v Jezerném u Fohlerů), my dva jsme s Jurou zůstali v chatce, kde nám bylo dobře. V 15 hodin jsme sjeli busem dolů (av Jezerném viděli z okna ostatní, jdoucí z hospody) na rozc. Soláň a po přestupu domů.